Nomes dos Dias da Semana

Iva Svobodová

FFMU Brno

Martinho de Dume• Pohanské názvy ale přetrvaly v jiných románských jazycích. V oblasti

dnešního Portugalska, jsou názvy dní křesťanské, což prosadil Martinho de Dume (, narodil se v 6.století v Panonii – dnešnín Maďarsku) zasloužil se o přechod z náboženství ariánského na katolické nábožensktví, byl biskupem v Braze, apoštol Suevů).

• Martinho de Dume byl velmi důležitou osobností také historickou a pro zavední liturgických návzů dní ve staré portugalštině tedy sehrál důležitou roli i ve vývoji portugalského jazyka. Považoval za nedůstojné a nekřesťanské používat pohanské názvy dní Lunae dies, Martis dies, Mercurii dies, Jovis dies, Veneris dies, Saturni dies e Solis dies, a poprvé on zavedl církevní pojmy a nazval je (Feria secunda, Feria tertia, Feria quarta, Feria quinta, Feria sexta, Sabbatum, Dominica Dies), a odtud pak vznikly současné názvy Segunda-feira, Quarta-feira, Quinta-feira, Sexta-feira, Sábado e Domingo), což je jediný případ neolatinských jazyků, který nahradil pohanské názvy dní názvy liturgickými. Název feira má původ a vysvětlení ve velikonočním týdnu - každý den byl svátek – feriado (férias, feiras) Neděle byl první feirou, byla věnována Bohu, proto násleudjící den (pondělí) byla již secunda feria. Sábado bylo zachováno z úcty k hebrejské tradici.

Názvy dní v týdnu v lidové a liturgické latině a portugalštině

Latim pagao –doplnit Latim Vulgar Significado

Latim litúrgico I

Latim litúrgico II Português

Dies Solis Solis dies Dia do sol Prima Feria Dominica dies domingo

Dies Lunae Lunae dies Dia da lua Secunda Feria Secunda Feria segunda-feira

Dies Martis Martis dies Dia de Marte Tertia Feria Tertia Feria terça-feira

Dies Mercurii Mercurii diesDia de

Mercúrio Quarta Feria Quarta Feria quarta-feira

Dies Iovis Iovis dies Dia de Júpiter Quinta Feria Quinta Feria quinta-feira

Dies Veneris Veneris dies Dia de Vênus Sexta Feria Sexta Feria sexta-feira

Dies Saturni Saturni diesDia de

Saturno Sabbatum Sabbatum sábado

španělština/italština/francouzština

Português Moderno

Português Arcaico Espanhol Italiano Francês

Domingo Domingo Domingo Domenica Dimanche

Segunda-feira Luna Lunes Lunedì Lundi

Terça-feira Mártia Martes Martedì Mardi

Quarta-feira Mercúria Miércoles Mercoledì Mercredi

Quinta-feira Jove Jueves Giovedì Jeudi

Sexta-feira Venúsia Viernes Venerdì Vendredi

Sábado Sábado Sábado Sabato Samedi

Jak pojednávají o členu dostupné gramatiky portugalského jazyka?

• 1972: Zdeněk Hampl: Stručná mluvnice portugalštiny.• U názvů dní je kolísání: • Na próxima segunda-feira x segunda-feira. – V pondělí. • 1984: Celso Cunha, Lindely Cintra Gramática do Português Contemporâneo• je co se týče této problematiky podrobnější.

Názvy dní v týdnu jsou používány se členem, především když jsou tyto dny v množném čísle: (no domingo – v neděli, aos domingos- každou neděli). Tento člen může být vypuštěn (stejně tak i předložka, s níž se pojí). Sexta-feira fui vê-la sair. Domingo será a vez to teu moinho.

• Máme tedy tvary: • Domingo – v neděli (budoucí děj)• No domingo- v neděli (budoucí i minulý čas)• Aos domingos – každou neděli• 1989, 2003– M.H.M.Mateus et.al., Gramática da Língua Portuguesa• žádné informace týkající se tohoto spojení.• 2001: Evanildo Bechara: v Moderna Gramática Portuguesa • žádná pravidla týkající se spojení člen – název dní. Pouze zmiňuje některá pravidla

týkající se členu (153-156).

Maria Helena de Moura Neves• 2001: Maria Helena de Moura Neves: Português de Uso• Ta uvádí ve své gramatice portugalštiny nejpodrobnější. Dokonce uvádí možnost použití členu

určitého i neurčitého. • Člen určitý s názvy dní v týdnu: • A segunda-feira – Pondělí (bylo deštivé) podmět. foi chuvosa. • Na terça-feira, na quinta-feira, no domingo – v úterý, ve středu, v neděli – příslovečné určení

času. • Aos sábados – každou sobotu. ¨• Uvádí také možnost použití názvů dní v týdnu bez členu: • Segunda-feira – v pondělí, quinta-feira – ve středu, sexta-feira –v pátek, sábado – v sobotu,

domingo – v neděli. • Člen neurčitý s názvy dní v týdnu: • Na noite de uma terça-feira – jeden úterní večer, jednou v úterý večer.• O feriado do dia 12 caía no meio da semana, uma quinta-feira. Svátek 12-ého připadl na středu.

(my nevíme přesně který rok, měsíc….proto um, taky je to vzdálené přítomnosti)• Luis chegara na madrugada de UMA quinta-feira. Luis přišel jedno středeční ráno (jednou ráno

ve středu). • Era um sábado, 10 de março. Kalk: Byla to jedna sobota/ - bylo to v jednu sobotu/bylo to

v sobotu, 10. března. Byla sobota, 10. března. (vzdálené přítomnosti, pro nás něco málo konkrétního, proto neurčitý člen)

• Um domingo…econtrámo-nos na igreja… Jednou v neděli jsme se setkali/potkali/viděli v kostele. •

Otázky:

• jak může tedy člen ovlivnit slovesný vid.

• názvy dní s kterými předložkami člen mají a s kterými ne.

• (jakým způsobem ovlivňuje použití členu atribut.)

• jaké bylo použití členu s názvy dní v týdnu v jednotlivých fázích vývoje jazyka /vercial/

Aspecto verbal

• 1. Aspecto verbal –slovesný vid:

• Pontualidade (jednorázový děj)

• X

• Iteratividade (opakování děje

Pontualidade• 1 2 3 P 4na 5na• _• 4. 5.Futuro tanto imediato como mais distante: • Vai chegar na quarta-feira. (Intercorp)• Na próxima terça (-feira) haverá um desfile. • A próxima reunião plenária terá lugar no dia 19 de Março, quarta-feira, pelas 15 horas. • ?????Próxima terça –nenašla jsem nikde.• 3.4.Futuro/passado imediato.• Terça vou/fui ao teatro. V úterý půjdu, nebo jsem šla.• Vai chegar quarta-feira.• Vai chegar na quarta-feira. • Na terça vão dar um filme. (může být i vzdálenější budoucnost)• Prefiro ir na quinta ao cinema e no domingo ficar em casa. • Vai chegar na próxima sexta-feira.• Na quarta-feira passada, encontrei um morto• Novin.jazyk: • A maré negra provocada, quinta-feira passada, pelo naufrágio do petroleiro grego Mar Egeu …

(Linguateca). Častější je ale: : na quinta feira passada. • ?????Vai chegar próxima sexta-feira. Nenašla jsem.

Pontualidade • 3. Passado perfeito• Quarta-feira fui ao teatro. • Na quarta-feira à noite. • No sábado foram à praia e no domingo à festa. (DLPC)• 222222. Imperfeito• Na quarta-feira à noite estavam sentados…..popis okolnosti

v minulosti (neopakování děje)• 1. Passado mais distante: • Naquela terça-feira bem podia estar a pensar… V to úterý si mohl

dost dobře myslet, že….• Naquela terça-feira, numa terça-feira, uma terça-feira. • Era segunda-feira, era uma segunda-feira• Estavam numa quarta-feira. (intercorp)

Iteratividade

• Iteratividade: (opakování děje)

• Joaquim:

• Terças à tarde é dia de piscina. V úterky odpoledne se chodí na bazén.

• Quarta é dia de piscina. Ve středy se chodí na bazén.

• Quarta é o meu dia de ir a Brno.Ve středy jezdívám do Brna.

Iteratividade• Dicionário académico: • Podmět: člen ano i ne.

• A quarta é o dia da semana em que ela tem maior número de aulas. Středa je….• Terça é o meu dia de ir ao cinema. Úterý /každé úterý/

• Příslovečné určení: jednotné číslo: • À segunda (-feira) – v pondělky/každé pondělí• À terça (-feira) vou ao cinema. – v úterky (každé úterý)• À sexta jantavam em casa dos pais. (v pátky, v pátek chodili na večeři, každý pátek)• Folga à quarta-feira e ao sábado. (ve středy a v soboty nepracuje)• Costumam sair com os amigos à sexta-feira à noite. • Folgava à terça.• Ao domingo ele vai visitar os pais.

• Tem aulas de música às quintas-feiras à tarde. • Às segundas e quintas-feiras, a sua coluna gera verdadeiras crises de raiva nos saloões

privados da Casa Branca.

Iteratividade

• Intercorp:• A terças-feiras/ Às terças-feiras – v úterky (v úterý

ženy spěchaly,každé úterý vzdával hold…)• Nas/ Às sextas-feiras• Nos /Aos sábados, todos os sábados• Nos domingos/aos domingos• • Našla jsem nos sábados (49, ale aos sábados 700)• Nas terças-sextas feiras (2-18) ale às segundas –sextas

(150 ocorrências)• Nos domingos 54 x aos domingos 840 ocorrências• Aos /às----převažuje. a/nos….velmi málo používané.

Zkusme to naopak• PONDĚLÍ.• Vrátil se v pondělí. Voltou na segunda-feira.• Je pondělí. É segunda-feira.• Bylo pondělí. Era segunda-feira. Era uma segunda-feira.• Autobus bude jezdit v pondělí, ve středu a v pátek. O autocarro vai fazer carreira segundas, • quartas e sextas-feiras. • Příští týden v pondělí. Na próxima segunda-feira.• V pondělí časně ráno vstávám. Levanto-me na segunda-feira cedo. • Mnulé pondělí. Segunda-feira passada, Na segunda-feira passada. • Každé pondělí jezdí do práce. Segunda(-feira) é o dia de ir ao trabalho. • Každé pondělí chodí do kina À segunda-feira vão ao cinema. • Segunda-feira é o dia de ir ao cinema. • Às segundas-feiras vão ao cinema. • (nas segundas-feiras, a segundas-feiras…)• Onoho pondělí, v to pondělí. Naquela segunda-feira.

• ÚTERÝ• O masopustním úterý. Em terça-feira gorda.• Každé úterý. Todas as terças-feiras.• V úterý. Na terça-feira. • V úterý (implicitně každé, ale přeložené každé úterý): • Às terças-feiras apressavam o trabalho. • Às terças-feiras concluíam cedo o serviço, • V úterý měl mít narozeniny. Terça-feira era o seu aniversário.• Onoho úterý. naquela terça feira. • Onoho pošmourného, šedivého úterý se probudili.• Na manhã cinzenta e pesada de terça-feira acordaram. • Příští úterý. Na próxima terça-feira. • Minulé úterý. Terça-feira passada/na terça-feira passada.

Zkusme to naopak• STŘEDA.• Byla středa. Estavam numa quarta-feira.• Je středa ráno. É quarta-feira de manhã. • Přijede ve středu. Vai chegar na quarta-feira. Vai chegar quarta-feira. • To bylo ve středu, před oslavou. Era precisamente na quarta –feira, véspera da festa. • Bylo středa. Era quarta-feira. Era uma quarta-feira.• ČTVRTEK• Ve čtrvtek. Na quinta-feira. Quinta-feira.• Minulý čtvrtek. Na quinta-feira passada. Quinta-feira passada. • Byl čtvrtek. Era quinta-feira. Era uma quinta-feira.• Je čtvrtek. É quarta-feira. • Každý čtvrtek.Todas as quartas-feiras. Às quartas-feiras. A quartas-feiras. Nas quartas-feiras.• Příští čtvrtek. Na próxima quarta-feira. Na quarta-feira da semana que vem. • (tento čtvrtek) Na próxima quarta-feira. • PÁTEK• V pátek..na sexta-feira• Jejuar às sextas feiras – postit se každý pátek• V pátek.• Minulý pátek.• Byl pátek.• Je pátek. • Každý pátek.• Příští pátek. (tento čtvrtek)

Zkusme to naopak• SOBOTA: • A právě jednoho z těch večerů (bylo to sobota)• e foi justamente numa dessas noites (um sábado)…• Byla krásná slunečná sobota. Era um sábado cheio de sol…• Příští sobotu. Sábado da semana que vem. • Teprve v sobotu na konci týdne. Só no fim da semana…num sábado.• CO takhle ji pozvat na sobotu? Que tal convidá-la para vir no sábado. • Tuto sobotu? No próximo sábado? • V sobotu se dává almužna. A esmola é ao sábado. • Občas, většinou v sobotu, se tam sešlo pět až šest osob. • Em certas ocasiões, aos sábados, juntavam-se cinco seis pessoas.• Jednou v sobotu… Foi por esse tempo que, num sábado,….• Každou sobotu… Aos sábados

• NEDĚLE• V neděli: • Každou neděli: Nos domingos, aos domingos, todos os domingos, • Jednou v neděli, neurčitou neděli: num domingo, • Jednou v neděli odpoledne: na tarde de um domingo, • V tu neděli. naquele domingo• V neděli (každou) ia à missa ao domingo - v neděli chodil na mši, v neděli chodíval na mši• aos domingos• neděli co neděli…todos os domingos

Přeložte. • Ve středu jezdívám do Brna. • V úterý se chodí na bazén.• V pátek zůstáváme doma. • Každou neděli se potkáváme v kavárně. • V sobotu pojedu na hory. • Schůze bude 15.března, ve středu, v pět hodin. • Jednou v sobotu jsem se rozhodla udělat velkou změnu. • Ve čtvrtek chodíváme do hudební školy. • V pátek jsem dočetl tu knihu. • Tu neděli se stala velká změna. • Následující den v úteý mi přinesli dopis. • V úterý budou promítat film. • V úterky budou promítat film.• V sobotu většinou zůstávám doma. • V sobotu jsem zůstala doma a v neděli jsem jela na výlet. • Minulou sobotu jsme jeli to Brna. • Příští neděli je vernisáž. • Každé pondělí a úterý se jezdí do školy. • Jednou v pondělí přinesl velkou novinu. • V ten pátek se na mě usmálo štěstí.

Přísloví• Přísloví je ustálený stylizovaný výrok, jenž obsahuje obecně platné

zásady nebo zkušenosti mravoučné povahy. Tyto jsou vyjádřeny buď přímo, nebo obrazně. Pro snadnější zapamatování má často podobu rýmovaného dvojverší. Přísloví tvoří součást lidové slovesnosti. Zajímavé je, a lze to snadno ověřit například v citátech, že i když jsou přísloví v různých jazycích často úplně odlišná, přesto v rámci dané kultury, jejího sociálního a historického kontextu, vystihují naprosto stejný význam. Představují tak pravdu skrytou za symbolickou formou, která se přenáší z generace na generaci bez pozorovatelné degenerace obsahu. Přísloví na rozdíl od výroků nikdy nemají autora a jsou dědictvím zdravého selského rozumu našich předků. Tvoří tak součást národní tradice, která lidem od malička pomáhá se vstřebáním základních morálních a lidských hodnot.

Portugalská přísloví

• Portugalská přísloví (jejich obsah, význam a referent) se týkají židovsko-křesťanské tradice – práce, odpočinu, náboženského kalendáře. Pátek jsoupašije, pak následuje den smutku, bolesti, a svatý den,…tedy máme zde nábeženstku konotaci. Pátek je den modlení a půstu, sexuální abstinence a lehkých prací. Nestříhaly se vlasy, napčíklad. Daalší dny jsou silně spjaty s křesťansko tradicí a také s tradicí pohanskou, které ty dny původně představovaly. A tak bly činnosti, které jeden den nedělaly, protože nebyly příznivé, ale jiný den ano, podle toho, jaký Bůh připadl na jaký den. A takje v portualskýhc příslovích řada referencá kluturnícha entografickcýh, které se týkají nábožensktví, slunečáho, žemědělského a nábořženského kalednáře,

Dicionário de Provérbios• Às terças e sextas-feiras, não cases as filhas nem urdes a teia. • Comido o Natal à segunda-feira tem o lavrados que alugar a eira. • À quarta-feira nem cases a gfilha,nem urdas a teia, nem partas em navio para terra alheia. • Quem promete à quarta e vem à quinta, nao faz falta que se sinta. • Natal à sexta-feira por ondepuderes semeia; domingo vende bois e compra trigo. • Talvez chore ao domingo o que ri à sexta-feira. • Quem quer couves aos braçados cava-as todos os sábados. • Sábados a chover e bébados a beber, ninguém os pode vencer.• Quem a semana bem parece, ao domingo aborrece. • Não há domingo sem missa, nem segunda sem premissa. • Não há sábado sem sol, nem domingo sem missa, nem segunda sem preguiça.• Não há semana sem quinta-feira. • Sexta-feira treze dá azar. • Sábado de Aleluia, carne no prato, farinha na ceia. • Serviço começado no sábado nunca tem cabo. • Předložka de…poukazuje na další problém použití členu s ostatními předložkami (jinými než je

předložka A a EM)• Ter cara de sexta-feira Santa. • Chuva de sábado nunca acaba. • Obra de sábado nuna acaba.

Vysvětlení přísloví

• Às terças e sextas-feiras, não cases as filhas nem urdas a teia.

• Na tradição romana, os dias da semana que tinham “r” (Marte, Mercurio e Vénus/Veneris) eram de pouca sorte (3ª, 4ª e 6ª). Quem nascesse em dia de Marte (3ª feira) morria de “má morte”. Eram também desaconselhados os negócios…e como o casamento era um negócio… Urdir a teia é a fase mais complicada quando se lança o tear. Uma teia mal urdida significa uma trama imperfeita no tear. (nedokonalý útek/osnova na tkalsocvkém stroji-stavu).

Caindo o Natal à segunda-feira tem o lavrador que alugar a eira

• Este provérbio tem relaciona-se com o calendário lunar e agrícola. Faz parte do grupo de adivinhação meteorológica e agrícola. Significa que as colheitas não vão ser boas nesse ano agrícola, e que o lavrador pode alugar a eira pois não vai precisar dela a tempo inteiro.(Eira –mlat) local onde se procede à debulha (mlácení) e secagem dos cereais-obilí).

Não há domingo sem missa, nem segunda sem preguiça.

• Não há sábado sem sol, nem domingo sem missa, nem segunda sem preguiça.Estes dois provérbios significam a certeza das coisas. São afirmações tidas como certas. Usa-se quando a circunstância é evidente, inevitável.nevyhnutelná

À quarta-feira nem cases a filha, nem urdas a teia, nem partas em navio para terra alheia.

• É considerado um dia de azar, de mau agouro. Está explicado no 1º texto.

Quem promete à quarta e vem à quinta, não faz falta que se sinta.• – Přijít s křížkem po funuse.

• Este provérbio significa que quem chega tarde já não faz falta, não é necessário, visto que o trabalho já foi realizado. Dizia-se dos trabalhadores que “prometiam”, isto é, acordavam com o empregador uma data para trabalhar e depois não cumpriam.

Não há semana sem quinta-feira.

• Něco něčemu chybí. Nada está completo se lhe faltar um elemento, ou, uma vez mais, a inevitabilidade, o imperativo: é certo que há sempre uma quinta-feira na semana.

Natal à sexta-feira por onde puderes semeia; domingo vende bois e compra trigo.

• É mais uma adivinhação meteorológica e agrícola. Se o Natal for à sexta-feira o ano agrícola será bom. Se for ao domingo será mau ao ponto de ter que vender os bois, pois serão inúteis e será necessário alimentá-los. Comprar trigo porque será escasso nesse ano.

Sexta-feira treze dá azar

• O número 13 desde a Antiguidade que é considerado azarento. O mesmo para sexta-feira, dia de Venus/veneris. Daí que juntar os dois azares..é azar a mais. Sexta–feira é também na tradição popular o dia das bruxas. Quem tem medo da sexta-feira treze sofre de frigatriscaidecafobia.

Talvez chore ao domingo o que ri à sexta-feira.

Kdo se směje naposled, ten se směje….Aqui trata-se de uma inversão de humores. Sexta-feira deve ser um dia de tristeza e recolhimento – rozjímání (Paixão – pašije – utrpení a smrt Ježíše Krista e morte de Cristo) e Domingo um dia de alegria (ressurreição de Cristo). O provérbio remete para a inversão de valores e posturas do objecto e para a desconexão (nepropojení toho, jak to má být s realitou): o normal seria chorar à sexta e rir ao domingo. Levanta-se a dúvida sobre a adequação dos comportamentos e o encobrimento (skryté falešné reality) de uma falsa realidade: será verdadeiro o comportamento do objecto?

Ter cara de sexta-feira Santa.

•Andar triste e pesaroso (dia da paixão e morte de Cristo). Expressão derivada da religião cristã.

Chuva de sábado nunca acaba.

• Mais um provérbio meteorológico, de observação empírica…Quando chove a um sábado, a chuva é abundante e parece que nunca acaba. Este provérbio contradiz o que afirma que “não há sábado sem sol…”.

Obra de sábado nunca acaba

• Serviço começado no sábado nunca tem cabo. “Cabo” significa “fim”.Estes provérbios são de raiz judaica. Como o sábado (shabath) era o dia do descanso (7º dia), é lógico que uma obra começada em dia de descanso e não de trabalho, nunca acaba…pois…

Sábado de Aleluia, carne no prato, farinha na ceia.

• O original é “cuia” e não “ceia”. Cuia é uma bacia redonda e funda onde se amassava o pão. É mais um provérbio de raiz religiosa. Significa o fim do jejum da Quaresma (o Ramadão dos cristãos), período onde era proibido comer carne. Este período começa no Carnaval (Carne vale – adeus à carne). Sábado de Aleluia (Bílá sobota) é o dia antes da Páscoa, que é a festa da Ressurreição de Cristo. Logo, é dia de preparar o fim da Quaresma (POSTNÍ DOBA) e fazer a festa da Páscoa com carne e pão.

Quem quer couves aos braçados cava-as todos os sábados.

• Quem quer abundância de couves deve cuiar delas como deve ser…até ao sábado que é dia de descanso. O provérbio tem um significado mais alargado: quem quer ter sucesso na vida tem que trabalhar todos os dias….

Sábados a chover e bêbados a beber, ninguém os pode vencer.

• A característica comum a estes exemplos é a quantidade. Quando chove ao sábado, chove muito. Veja-se o outro provérbio acima. Quando os bêbedos bebem…bebem muito. Está implícita uma comparação quantitativa e a constatação de duas realidades que não se podem mudar.

Quem à semana bem parece, ao domingo aborrece.

•Significa este provérbio que a rotina aborrece, que pretendemos ver sempre algo de novo. Parafraseando o provérbio diria que quem anda bem vestido todos os dias da semana, ao domingo já não traz novidade e daí o desinteresse. Isto relacionava-se com a circunstância de as pessoas andarem com roupa de trabalho durante a semana e vestirem a melhor roupa ao domingo, para se exibirem, para mostrar o que era novo. Está implícita uma ideia de mudança, de renovação.

Zvláštnosti lehce zapamatovatelné

• Frases feitas: Nunca mais é sábado. Nemůžu se dočka. Estou à espera dela há duas horas e nunca mais é sábado.

• braz.port:

• Quarta-feira. Středa /braz. Také tolo, tonto.

• Sexta-feira: concubina, amante

Semana Santa em/de• SEMANA SANTA E CALENDÁRIO LITÚRGICO• Názvy dní ve svátcích se členem po DE, bez členu po EM: • Terça feira gorda – dia do Carnaval. • Quarta-feira de Cinzas – popeleční středa• Quarta-feira de Trevas (velikonoční středa)• Quinta-feira de Ascensão/da Espiga• Quinta-Feira de Comadres/Dia de Comadres• Quinta-Feira Santa /Quinta-Feira Maior (vlikonoční čtvrtek)• Sexta-Feira Santa (sexta-feira da Paixão)• Sábado de Aleluia (velikonoční sobota)• Sábado gordo před nedělním karnevalem• Sábado magro – sobota před karnevalovou sobotou• Domingo de Ressureição, de Páscoa – Velikonoční neděle• Domingo da Pascoela (po velikonoční neděli)• Domingo de Quadragésima. • Domingo de Espírito Santo – Svatodušní neděle• Domingo de Ramos (poslední před velikonočním) – Květná neděle• Domingo Magro

Linguateca – CETEM PÚBLICO

Frekvence vybraných předložek se členem. – REGISTO JORNALÍSTICO

  Segunda Terça Quarta Quinta Sexta sábado Domingo

Na/no 5403 4462 4689 4458 5455 5330 5316

Para a/o 12 8 (próxima) 6 (da semana passada)

4 7 (de 26 de Abril)

15 9 (anterior)

(passada, proxima)

Da/do 22 22 27 (europeu) 27(lisboeta, passada)

55 43 149 (de Páscoa, seguinte)

Desde a/o 2 1 3 1 3 1 6

à/ao 160 51 97 74 189 364 1092

(repetição) (repetição)

Entre o/a 1 0 0 0 1 0 0

Até O/A 0 0 0 0 0 0 0

Nas/nos 13 0 0 0 0 4 0

Às/aos (repetição) 142 (repetição) 96 148 154 135 623 840

Linguateca – CETEM PÚBLICO

Frekvence vybraných předložek se členem. – registo jornalístico

  Segunda Terça quarta quinta Sexta sábado Domingo

Em 0 0 0 3 3 2 5

Para 372 317 307 334 354 451 417

De 2762 2416 2586 2464 3132 3762 4258

Desde 406 224 248 301 337 270 234

Entre 9 8 17 39 50 30 21

A (N.pl) 144 144 187 240 369 352 618

INTERCORP- registo literário• Segunda – feira (14 ocorrências)• Adjunto adverbial: na segunda-feira – 8, Antes de segunda –feira 1• Predicativo: /ser sexta-feira/ sem artigo 5• Podmět: Terça – feira (9 ocorrências), A terça-feira I• Adjunto adverbial de tempo: na terça-feira – 3, Naquela terça-feira 1, Na próxima terça-feira• Aposto, terça-feira . sem artigo 1• Adjunto adnominal: na manhã de terça-feira 1• Caso individual: Em terça-feira gorda - O masopustním úterý. • Pl: às terças – feiras (2 ocorrências), todas as terças feiras (1 ocorrência)• Quarta-feira• Adjunto adverbial de tempo: Na quarta-feira 6, quarta-feira 1, numa quarta-feira 1, tôda quarta-feira (braz.1),• Predicativo: É quarta-feira (1)• Quinta-feira• Adjunto adverbial de temp: Na quinta – feira (12), para quinta-feira (1), por quinta-feira (1),• Adjutno adnominal: de quinta-feira (1)• Sujeito A quinta feira . (1)• Sexta-feira• Adjunto adverbial de tempo: para uma sexta-feira (1), na sexta feira (4), à sexta-feira (repetição) 1, às sextas-

feiras (2), todas as sextas feiras (1)• Sujeito: A sexta-feira 1• Predicativo: ser sexta feira (1)• Adjunto adnominal: partidas da sexta feira, 15:43 da sexta feira (2)• Ale: • Manhã de sexta feira (2)

Intercorp – registo literário• Sábado• Adjunto adverbial: • num sábado (4), sábado (1), no sábado (14), ao sábado (6), até sábado (1)• Predicativo ser sábado (3),ser um sábado (2) • Adjunto adnominal:• A partida do sábado (2), x (tardes, manhãs) de sábado (3) • Domingo• Adjunto adverbial: • Num domingo (6), Num domingo gordo (o masopustní neděli – 1),• No domingo (14), Naquele domingo (1), Ao domingo (repetição 8), ¨• Para o domingo tenho um par especial (1), • Um domingo (3), nesse domingo ilustro (1), desde o domingo (ode dne výhry, enfáze – 1), • despois daquele terrível domingo (1),), AOS DOMINGOS, • Sujeito: O domingo (1)• Objecto directo: cumprir o domingo (2), este domingo (1)• Predicativo: ser domingo . (3), popis (s atributem) ser um domingo (de muito sol…) (2), ser o primeiro domingo

(1)• Adjunto adnominal: missa, manhã, noite, colher de prata de domingo (6) x passeios do domingo (1) • Tarde do seguinte domingo (1)• EM – OBJECTO OBLÍQUO – DAR EM DOMINGO• desde domingo (1), domingo, dia de…. (repetição 1) • domingo (3). – v neděli• Meio domingo (1) – v něděli v poledne,

Vercial

• Até à segunda-feira

• Vir em segunda –feira

• Até à Terça-feira 19.století

• em Terça-feira Maior

• Em Terça-feira Gorda

• Em uma quarta-feira

• Em quinta-feira Santa

poznámky• Poznámky: • Depois de + den častější než depois de + člen + den• Depois de sábado (7) depois do sábado (de Aleluia) (1)• Depois de quinta feira (3) x depois da quinta-feira negra (1)• FALAR, COMECAR, PENSAR EM + DEN (bez členu)• Velikonoční dny- Em sexta-feira de Quaresma, Em Quarta-feira de

Espiga, Em ságado soelheiro

• První tabulka: • Desde o, do, para o… vždy s atributem (passado, pr=oximo,

seguinta, em que desarapeceu, dia 15..)• Adiar, transitar, passar para O + DEN. • Středeční schůze: reunião à terça-feira x reunião de terça-feira. • Relativamente a plus člen.• Sem bez členu

Intercorp – registo literário

• Segunda – feira (14 ocorrências)• Adjunto adverbial: na segunda-feira – 8, Antes de

segunda –feira 1• Predicativo: /ser sexta-feira/ sem artigo 5• Podmět: Terça – feira (9 ocorrências), A terça-feira I• Adjunto adverbial de tempo: na terça-feira – 3, Naquela

terça-feira 1, Na próxima terça-feira• Aposto, terça-feira . sem artigo 1• Adjunto adnominal: na manhã de terça-feira 1• Caso individual: Em terça-feira gorda - O

masopustním úterý. • Pl: às terças – feiras (2 ocorrências), todas as terças

feiras (1 ocorrência)

A aby to nebylo úplně jednoduché

• Até a próxima!• Até o Sábado!• Até a quinta-feira!• Até breve!• Até lá. • Até para a próxima. • Meteorologia: • De quinta a sábado teremos céu pouco nublado.